Rekonstrukce koupelny stojí a padá na kvalitě podkladu. Než vůbec otevřete pytel se samonivelační stěrkou, musíte mít jasno v tom, jak vypadá stará podlaha, co na ní drží a co je potřeba odstranit. Samotné lití je totiž ta nejrychlejší část celé práce – příprava zabere několikanásobně víc času a rozhoduje o tom, jestli výsledek vydrží roky, nebo se po pár měsících rozpraská.

Začněte důkladným průzkumem. Odstraňte veškeré obklady, zbytky lepidla, staré linoleum i volné části betonu. Pokud narazíte na mastnotu, barvy nebo zbytky sádry, musíte je mechanicky obrousit, případně odmastit vhodným přípravkem. Praskliny a díry v podkladu se vyplňují opravnou maltou, nikdy ne obyčejnou stěrkou. U větších nerovností se vyplatí nejdřív hrubé vyrovnání, teprve pak přijde na řadu jemná vrstva. Praktické zkušenosti s tím, co samonivelační stěrka ještě zvládne vyrovnat a co už ne, najdete v článku na auto-interiery.cz, který pomůže nastavit realistická očekávání.

Neméně důležitá je vlhkost. Betonový podklad musí být vyschlý – orientačně se počítá s tím, že jeden centimetr tloušťky betonu schne zhruba měsíc. Vlhkost změříte vlhkoměrem, případně alespoň fóliovým testem. Pokud je podklad vlhký, naneste nejprve hydroizolační vrstvu nebo penetraci, která uzavře póry. Penetrace se aplikuje ve dvou vrstvách, mezi nimiž necháte dostatečnou dobu zaschnutí. Bez penetrace hrozí, že stěrka nebude držet a začne se odlupovat.

Před samotným litím zkontrolujte obvod místnosti – dilatace u stěn, přechodové profily u dveří a odpad v podlaze. Vše, co by mohlo bránit rovnoměrnému rozlití, musí být vyřešené předem. Podklad musí být pevný, čistý, suchý a napenetrovaný. Teprve pak má smysl míchat stěrku podle návodu a lít ji v jednom tahu. Kdo podcení přípravu, bude později řešit praskliny, nerovnosti a zbytečné náklady.