Většina kuchyní se projektuje podle univerzální normy, která počítá s postavou vysokou kolem 170 cm. Pokud jste výrazně nižší nebo vyšší, dostanete se do situace, kdy na horní police buď nedosáhnete, nebo se naopak musíte ohýbat ke kuchyňské desce. Přitom stačí přizpůsobit několik klíčových rozměrů a každodenní vaření se změní z boje s nábytkem na plynulý pohyb.

Základem je výška pracovní desky. Ta by měla kopírovat výšku vašeho lokte, když stojíte u linky s uvolněnými rameny. Pro člověka do 160 cm to znamená desku kolem 85 cm, pro postavy nad 180 cm klidně 95 cm i více. Od tohoto bodu se odvíjí i umístění horních skříněk. Spodní hrana by měla být zhruba 50 až 60 cm nad deskou, aby se mezi ní a pracovní plochou dalo pohodlně manipulovat s hrnci, ale zároveň aby byl obsah skříněk na dosah. Právě do tohoto prostoru se vejde to, co používáte denně. Pokud si nejste jistí, co patří do horních skříněk, co patří do horních skříněk vám pomůže rozdělit obsah podle četnosti používání a výšky, kam skutečně dosáhnete.

Hloubka horních skříněk se běžně pohybuje kolem 30 až 35 cm. U nižších postav se vyplatí zvolit mělčí skříňky, protože obsah pak není tak hluboko a nemusíte sahat za předměty v první řadě. Naopak vysoké postavy ocení hlubší skříňky, do kterých se vejdou větší talíře i zásoby. Výškově nastavitelné police jsou nejpraktičtějším řešením, protože je můžete kdykoli posunout podle toho, jak se mění skladba nádobí nebo potřeby domácnosti.

Nezapomeňte ani na rohové a vysoké skříňky. Právě ty bývají nejhůře dostupné a často v nich končí věci, které vytáhnete jednou za rok. Pokud do nich umístíte zřídka používané předměty, ušetříte si zbytečné šplhání po stoličce. Ergonomie kuchyně není o drahých doplňcích, ale o rozměrech, které respektují vaše tělo. Změřte si výšku lokte, dosah ruky nad hlavou a podle toho rozvrhejte skříňky i jejich obsah.