Kuchyňská deska je povrch, který zažívá každodenní provoz — krájení, horké hrnce, skvrny od oleje a časté otírání. Po pěti až deseti letech se na ní začnou projevovat známky opotřebení: matné skvrny, jemné rýhy, někdy i nabobtnalá místa u dřezu. Ne každé poškození ale znamená, že musíte okamžitě investovat do nové desky. Často stačí povrch přebrousit a znovu ošetřit, jindy je výměna jediným rozumným řešením.

Záleží především na materiálu. Masivní dřevo se dá poměrně snadno renovovat — stačí odstranit starou vrstvu oleje nebo laku, přebrousit jemnějším zrnem a znovu napustit. Laminát nebo kompaktní desky na bázi HPL ale žádnou povrchovou úpravu, kterou byste mohli obnovit, nemají. Jakmile se prodře dekorativní vrstva, je konec. Pokud si nejste jistí, jaké je chování povrchů po pěti letech u jednotlivých materiálů, porovnejte to ještě předtím, než se pustíte do broušení.

U dřevěných desek platí, že přebrousení má smysl, dokud jsou poškození pouze povrchová. Rýhy hlubší než jeden milimetr, spáry u dřezu nebo černé skvrny od vlhkosti už ale znamenají, že se voda dostala do jádra. Tam broušení nepomůže — vlákna jsou napadená plísní a deska bude dál pracovat. Stejně tak u kamenných desek, jako je žula nebo umělý kámen, se dá odstranit jen zmatnění a drobné škrábance; praskliny se neopravují, ty se řeší výměnou.

Než se rozhodnete, položte si jednoduchou otázku: chci desku zachránit, nebo změnit vzhled kuchyně? Pokud jde jen o obnovu funkce a barva vám vyhovuje, přebrousení a nový nátěr vás vyjde výrazně levněji. Pokud je deska z levného laminátu, má nateklé hrany nebo se vám už nelíbí, výměna je čistší a často i rychlejší řešení. Ušetřený čas a nervy při pokusech o záchranu materiálu, který to už nemá v sobě, se obvykle nevyplatí.